Podřípskem zavátým cirgule zní
Krajinář churavý zpívá si s ní.
Předsmrtný ?kleb, omrzlá tvář
Hořký je chléb a sladký je lhář.
Bludař zpod do?kové střechy
Potmě si vybírá blechy.
Vylézá červ a drze nám klne
Napadá nerv a gatě jsou plné.

Zasně?ené nekonečné lesy
Obývají pacholci a běsi
Kamizoly podivného střihu
Odér potu, karboly a lihu.

Pathos řídké mená?e futrovala lůza
Zhovadilé plantá?e opustila musa
Mizernou ?lichtu namísto duchovna
Cestou na ?ichtu zapáchá senkruvna.

Pod zemí zka?enou truhly hnijí
I povaleč, co sázel do lutrie
V břečťanech bydlejí klubka zmijí
A na plátně jeví se scenerie:

U čadící petrolejky je?ibaby kolozubé
Chtějí kozly, chtějí bejky, při tom křičí:
Belzebube, pojď si pro nás!
Mlhavý klid, na očích mázdra nyvá
Slábnoucí svit, uschlý kmen u? se kývá.

Ohavný mráz, větev v křeči zkroucená
Zimničný třas umrlcova kolena.
U čadící petrolejky je?ibaby kolozubé
Chtějí kozly, chtějí bejky, při tom křičí:
Belzebube! Pojď si pro nás, Belzebube!

Pojď!

Tam, kde dědkové dohoblovali
Veverka ve větvích ?i?ku svou hry?e
Tam, kde fotři pučálku dojedli
Cervotoč prolézá dřevěné kří?e.
Paznehty, mozoly, dřeváky ?ebráků
Kapradí zakrejvá ruiny baráků.
Boláky, postroje, ?ernovy, okovy
Vichřice zpívá, ?e v?ichni jsou hotovi.

Chmurno jest na horách, chmurno je ?ít
?umavan v brlohu nucen je pít
Po kýblech bylinný likér tam leje
Zatímco stará u? na sabbat spěje.

Zpuchřelé fěrtochy, bochánky mechové
Antýgla nad Kvildou úplněk ?míruje.
Za?loutlé obrázky nad lo?em svatebním
Mokvá u? nebo?tík a ona mokvá s ním.
O sladké pohádce, ?ivotě na horách
Roubené chaloupce blí?e hvězd
Proletář zasněný le?í teď na marách
Masařka sedá na havíře pěst.

V potoce bly?tí se zrnéčka zlatá
Hora je protkána chodbami durch
Plamének kahanu a střelná vata
Udolím zaznělo tlumené "?uch".
Truhlářův sirotek z Čeňkovy pily
Závalem v Ka?perkách mysl svou moří
Stola je černá a prkno je bílý
Hoblík u? bělavé kadeře tvoří.

Biřic mé gondoly marně ?tve kýl
Kultem se holedbá, kretén, chce jíst
Skořápka zbloudilá přejela cíl
Minula bezpočet překrásných míst.
Rozkazuj vrakům, kdy? flotila spí
Na dně, kde vlní se murény stín
Zacloumej ruinami, zteřelé bij
Kulisy změní se v hromady hlín.

Závějí kročeje vr?ou tiché
V ledový obzor, kde málokdy svítá
Kadluby závadné, v?echny liché
Ponurá mysl ?atvu zlou skýtá.

Ve vichru nicoty klopýtá rek
V tlumoku hubeném almu?nu nesa
Askese - delirický po?itek
Kosti své odlo?il na kraji lesa.
Vrásčité větve staletých dubů
Lomený oblouk rozvalin hrobky
Do hlíny bzdí kdo měl mastnou hubu
I ten, kdo hladové shrabával drobky.

Čadící oharek z výklenku čpí
Mýtina úplňku pózuje nahá
Bě?enec ?ílený pod klenbou ti?e spí
Dávno ji? světa jej netí?í váha.

V podpalubí člunu dřevěného
Brázdím nekonečný oceán
U?etři mě, Die, ?ivota věčného
Beztak jsem du?evně uondán!

?roubem kdy? vlnám jsem krajkoví rval
Ne?etře ni?ádnou modravou hý?ď
Tam kde pak kormorán paběrkoval
Stříkala mohutná bělavá tří?ť.

Omamným tajfunem rejdařů vzor
Do lúzných tesů směroval příď
Kerosen v srdci, na du?i vzdor
Co západ slunce, to plná síť.

Palubu zdobila figura lepá
Plachty dvě k prasknutí pnuly se vpřed
Na plody moře a na dary sklepa
Vzpomíná diktát můj: podagra, vřed.

Kompasu střelka u? pozřela bhang
V poblité mapě spí navigátor
Pavouků řádí u? v kajutě gang
Rozbitý dávno je generátor.

Suché jsou mělčiny, pohaslý zrak
Nad fjordem krou?í u? hejno supů
Zlomené kormidlo, rezavý vrak
Zralok se směje otvorem v trupu.

Před vobrazem stál
Stětcem ?ermoval
Mírně vrávoral
Pak s pří?ernou grimasou děl:

Modernismu kal do kloaky cpal
Konceptualismu výkvět
Kyselinou pocákal.
Přemý?lel jak dál, běs jej náhle jal
Zargon hrůzy v pranýř veda
Do ?ivého ťal.
Testament kdy? psal, chlastal přitom grál
Osm tlustých netopýrů za svědky si vzal.
Zvědavec se ptal inkoust kolik stál?
Lakomec v?al vlastní krví
Lejstro podepsal.
Pozejtří je bál roztancuje sál
Bledé dámě v černé kápi
Dvoří se ná? král.

Instrumental

Na zahrádce nihilismu narkoticky voní květ
Přívr?enci okultismu chodějí sem přivonět.
Kolik barev, tvarů, vůní, zakázaných druhů ráj
Zmijí mládě sladce vrní, čmelák chválí vlhký máj.
Na zahrádce nihilismu depkař hnojí květinu
Při kropení pomý?lí na svou poslední hodinu.
Luny zář kdy? trsy trávy do stříbra ji? oděla
Jasným hlasem hlaholí zde socha s křídly anděla:

Okultisto, nihilisto,
Vracejte nám konve na místo!

Podél hrobů popínavá rů?e také trní má
Kdo se píchne, ten se dívá hned jinýma očima:
Skelné zraky procházejí světy vzdálenými
Planetami zabranými duchy zesnulými.
Jestli?e tam za hvězdami zahrady se pěstují
Kampak du?e tamních tvorů do záhrobí cestují?
Předtucha zlá tímto byla předznamenána
Kdy? se zblízka ozval pokyn mimozem?ťana:

Okultisto, nihilisto,
Vracejte nám konve na místo!

Z temných hlubin vesmíru Cthulhu volá posilu:
Supinaté bestie na bezbo?né orgie.
Hlava samá chapadla, pod tím silná kusadla
Ve stra?livém ?epotu znějí slova komplotu.

Dojde strychnin, dojde nafta
Otevři si Lovecrafta
Jen? ctí Necronomicon
Pekelný kdy? bije zvon.

Invaze hrdlořezů obalených do slizu
V mimozemském koloritu paralelní realitu
Chtějí nám zde nastolit, do slizu nás obalit
Napěchovat do ?katule, do vesmíru vystřelit.

Do?el strychnin, do?la nafta
Otevřel jsem Lovecrafta
Jen? ctí Necronomicon
Pekelný kdy? bije zvon.

Ph'nglui mglw'nafh Cthulhu R'lyeh
Wgah'nagl fhtagn.

Lidstva dny jsou sečtené coby rasy bezcenné
Noví páni z Yuggothu k vládě jeví ochotu,
Namíchaj nám do infuse transkosmickou dobrotu
Pak deset tisíc kilovoltů zapojejí do plotu.

Aeony a myriády let
Mozky letí na výlet
Fantasie zavře klec
V bílém plá?ti zřízenec.

Přilepen k okuláru v chladné noci
Sleduje krutý Orion
Delirózní sladký sen o Světa konci
Sní velký Flammarion.
Kterápak z vlasatic svou dráhu stočí
A který meteor nám zboří dům
Astronoma pálí unavené oči
Kdy? věnuje se výpočtům.

Flammarion, Flammarion!

S paluby elektrické helikoptéry
Myslitel banalitu odmítá
Po drátech z Orientu bajadéry
Přena?eč obrazový promítá.
A? jeho spisy dole budeme číst
O dějích v kosmu vzdáleném
Obláček dýmu čeří vrtule list
Kdy? mává vzduchoplavec lorgnonem.

Flammarion, Flammarion!

Tu stopa grogu líně s inkoustem se vine
Kdy? vědec novou láhev poručil
Po chvíli v řadě čísel je jedno jiné
Výsledek celý se otočil.
V termosce posledních pár kapek rumu
Nad kupolí temnou světel trilion
K osudnému hledí takto datumu
Apokalypsy postilion.

Flammarion, Flammarion!

Na hlavě hvězdáře se zbytkem vlasů
Se náhle hrůzostra?ně je?í ?eď
Ze kvapem blí?í se konec lidstva času
Taková vychází mu předpověď.
Výpočet brilantní jest hotov k ránu
Vesmírných těles pohyb vystra?í
Povětroň tě?ký míří k Vatikánu
V?echno tam rozdrtí na ka?i.

Flammarion, Flammarion!
Spiritismu amplion!
Kosmodromu bastilion!
Modernismu criterion!
Apokalypsy postilion!

Stojí v kryptě opu?těné lingam uvnitř mikve
Oči máme vytře?těné, hlavy jako tykve.
Kdy? je čilum rozpálený materií ?havou
Lístky květů fialových po té mikvi plavou.

Z tlampačů se pod hvězdami line hudba sfér
Pod svícnem je baldachýn temný jako tér.
Sestupujem opatrně k lingamové sloji
Kde se slavnost tajuplná momentálně strojí:

V podsvětí se rozvinuje scenérie hezká
Tritón chlípně najády zde po zadnici pleská.
Opodál si Orfeus na liáně tyje
Očekává po obědě smyslné harpyje.

Hliněný ten čilum ustavičně hulí
Anděl s čertem v pavillonu u? se k sobě tulí.
Procházeje podvědomím čas od času dřímu
Cítím ?e u? skoro umím rozpustit se v dýmu.

Pod sychravým čelem, obočím zarostlým
Proplouvá mračno obtě?klé poselstvím
Výtvarný sy?et krasomil předná?í
Přineste mu pití, ať se tu neprá?í.

Sna?ím se s autorem udr?et krok
Pomocí hypnosy, pomocí drog
Labyrint my?lének, klikatý tok
V náprsní láhvi mám poslední lok.
Cítím v sobě sílu obra
Věřím v pantheismus dobra!

Filosof, filosof, filosof, filosof
Si vyvrátil hubu z pantů
Zapomněl ?e tu má cynickou sebranku
Simulantů!

Z jícnu sopky láva u? se na nás valí
Uhranuté publikum, vzadu někdo balí.
Litanií průtr? do bro?ury otisklá
Za katedrou se mu u brejlí potí skla.

Sna?ím se s autorem udr?et krok
Pomocí hypnosy, pomocí drog
Labyrint my?lének, klikatý tok
V náprsní láhvi mám poslední lok.
Cítím v sobě sílu obra
věřím v pantheismus dobra!

Přilepen k okuláru v chladné noci
Sleduje krutý Orion
Delirózní sladký sen o Světa konci
Sní velký Flammarion.
Kterápak z vlasatic svou dráhu stočí
A který meteor nám zboří dům
Astronoma pálí unavené oči
Kdy? věnuje se výpočtům.

Flammarion, Flammarion!

S paluby elektrické helikoptéry
Myslitel banalitu odmítá
Po drátech z Orientu bajadéry
Přena?eč obrazový promítá.
A? jeho spisy dole budeme číst
O dějích v kosmu vzdáleném
Obláček dýmu čeří vrtule list
Kdy? mává vzduchoplavec lorgnonem.

Flammarion, Flammarion!

Tu stopa grogu líně s inkoustem se vine
Kdy? vědec novou láhev poručil
Po chvíli v řadě čísel je jedno jiné
Výsledek celý se otočil.
V termosce posledních pár kapek rumu
Nad kupolí temnou světel trilion
K osudnému hledí takto datumu
Apokalypsy postilion.

Flammarion, Flammarion!

Na hlavě hvězdáře se zbytkem vlasů
Se náhle hrůzostra?ně je?í ?eď
Ze kvapem blí?í se konec lidstva času
Taková vychází mu předpověď.
Výpočet brilantní jest hotov k ránu
Vesmírných těles pohyb vystra?í
Povětroň tě?ký míří k Vatikánu
V?echno tam rozdrtí na ka?i.

Flammarion, Flammarion!
Spiritismu amplion!
Kosmodromu bastilion!
Modernismu criterion!
Apokalypsy postilion!