Pane prosím, odpusť mé viny,
Nehodný vězeň se začíná kát,
Chci ze své duše setřást ty stíny,
Ne, ještě nemůžeš život mi brát.

Byla tak čistá a na duši krásná,
V zahradách rozkvetlý květ,
Hvězda na nebesích jasná,
Jak rád bych vzal teď všechno zpět.

Proč kdysi mocný hřejivý plamen
Změnil se v chladný ledový kámen,
Co chce žít bez tíhy vzpomínek,
Čistý jak řeky pramínek.

Pod gilotinou je pozdě se ptát,
Zda hlavu setnout teď má právo kat.
Pod gilotinou do náruče tvé
Se odevzdávám, bože přijmi mě.

Jsem jako loď mířící na mělčiny,
Když vítr k útesům začal ji hnát,
Snad měl by soud hledat příčiny
A ptát se posté jak mohlo se stát.

Že kdysi mocný hřejivý plamen…