Arakain - 15 Vol. 2 lyrics
Tracks 01. Metalománie
02. Jsem Trochu Jako 03. Poslední Valcík 04. Nesmí? To Vzdát 05. Vstávej 06. Krakatit 07. Gladiátor 08. Amadeus 09. ?eherezád 10. Gilotina 11. Zapomen 12. Harlekýn 13. Brána Iluzí 14. Zase Spí? V Noci Sama 15. Loutky 16. Virtua Reality 01. Metalománie
Slanej pot pálí
svìtla krev ti uvaøí decibelù bouøe ta tì vede k oltáøi Namísto ?enský jen pár kytar vyjících a banda klukù týhle hudbì vìøící Pro vás metalových fans pro vás budem hrát vás jen metalových fans vás se budem ptát Tak jak vám sedí ta na?e metalománie... Transparenty v rukou to je snad mámení nevìøí? svým oèím to u? je k zbláznìní Buïte v?dycky s námi a? je nás cvokù víc kdy? vás bude sly?et tak my vám vyjdem vstøíc Pro vás metalových fans... Tak jak vám sedí... 02. Jsem Trochu Jako
Zdá se mi v?echno jen jako
jako kdy? padá dùm jako kdy? den u? konèí jako zvuk prázdnejch strun Snídanì taky jen jako a jako kdy? jdu spát nìkterý dny jako roky jsem jako kdy? se mi to zdá Dva lístky do ?antánu jen jako, ?e jdu s nìkým k ránu se vracím z flámu ze schodù v metru sletím Asi to bude tím, ?e jsem trochu jako kdy? mám nohy z hlíny anebo kámen v botì trochu moc tìsný d?íny vìènì sám, jak kùl v plotì Asi to bude tím, ?e jsem trochu jako jsem jako kdy? se mi to zdá Boudu bych mìnil s Fíkem jsem v cimøe dvakrát ètyøi a dal?ím nocle?níkem se mnou dva netopýøi tak proè to divení, ?e jsem trochu jako kdy? je v?echno jen jako jako kdy? padá dùm ?ivot mi bì?í jen jako jako zvuk prázdnejch strun Asi to bude tím, ?e jsem trochu jako jsem jako kdy? se mi to zdá Jsem trochu jako 03. Poslední Valcík
Nechám si zahrát
poslední valèík u? mì to tady vá?nì nebaví Vedle nás juchá plesovej proutník pøi tancích, který cpe? mi do hlavy Tak u? dost! Motýl mì dusí a boty tlaèí ani pár deci to hned nespraví Orchestr zahrál prej pro ty mlad?í jen?e mám z toho u?i dìravý Chvíle, kdy tì mám rád jsou poøád krat?í a krat?í pro tenhle ?ivotní styl asi nemám dost sil A tak ti povídám tohle je poslední valèík poslední, co ti dám poslední, kterej ti zbyl Nechám si zahrát... Chvíle kdy tì mám rád... 04. Nesmí? To Vzdát
Zaèalo to v pátek
jako správnej fór kluci hudbou zbláznìný v?ichni mìli svùj vzor Pøipadlo nám krásný svojí muziku hrát odhodlaný, zmámený v?echen èas tomu dát Cesta, kterou to táhnem je dost dlouhá kdy? se upí?e?, zbývá za svým stát Neèekat, ?e nám svìt hned padne k nohám a? ti postaví hráz trablù stopadesát nesmí? to vzdát Jeden lidovku z houslí zaèal na bicí hrát druhej s kytarou trápení pro?il na ka?dej pád ?li jsme strachem bledý zahrát písnièek pár vydì?ený, zpocený z toho, jak bouøil sál Cesta, kterou to táhnem... Nikdo nejsme profík hrajem tak, jak se dá ?ádný oèi sklopený rovnì tak, jak se má Mìli jsme svý plány ka?dej svùj ideál zùstalo nám souzený bít se za svùj styl dál Cesta, kterou to táhnem... 05. Vstávej
Svoje malý já
skrytý za velkej strach zavírá? ho do ètyø stìn Øeèi ublí?ený potom u piva král jak chce? z toho vyjít ven Kdy? bys mìl se sna?it jenom výmluvy zná? pøesnì tohle je tvùj styl Svou vìc nedotáhne? v èem to vìzí to ví? málo vùle, málo sil Vstávej nejsou zdarma výhry u? má? svùj èas Vstávej koleèko jsi v hodinách Vstávej nezkou?ej se tváøit ?e jsi ztratil hlas Vstávej je to daný, je to v nás za svou vìc se prát Svoje malý já... Vstávej... 06. Krakatit
Kdyby chtìl, tak rozbíjí skály
má dost sil, a? moc na svùj vìk dìlá box, je král støední váhy nezná strach a chu? porá?ek Ring je svìt, ve kterým válèí ka?dej boj zatím vyhrál K.O. nakonec dali mu jméno který snad nejde zapomenout - Krakatit Pøi?el èas, za malou chvíli zaène jeho zápas finálový zaznìl gong, diváci ?ílí první kolo, soupeø neví co døív Øíkám, je?tì kolo a jde do kolen znám ho, a? se se mnou nìkdo vsadí Dívej, jak ho drtí ka?dým úderem vá?nì, to ho zatím jenom hladí Krakatit, je to Krakatit Krakatit, on je Krakatit Plyne èas, v téhleté chvíli bì?í jeho zápas finálový zaznìl gong, diváci ?ílí druhý kolo, soupeø neví co døív Øíkám, v tomhle kole pùjde do kolen... Krakatit... 07. Gladiátor
Teï zaène boj u? vchází do arény
zbraò pevnì v rukou a tìlo samej sval Nero si cvièí pohyb palcem k zemi znamení prohry to gesto který znaj Gladiátoøi teï jdou se na smrt bít ví jeden ka?dý ?e vítìz právo ?ít má Poslední dva u? zùstali tu sami Spartakus dr?í svùj krátkej meè a ?tít Tohle je souboj o vstup do vítìzný brány ten proti nìmu má trojzubec a sí? Gladiátoøi teï jdou se na smrt bít... Gladiátor Neví nikdo v lo?i senátorù ?e u? se blí?í vzpoura otrokù Zatím se baví hledí na nì dolù kdo koho zbaví na ?ivot nároku Gladiátoøi teï jdou se na smrt bít... Gladiátor 08. Amadeus
Ptá? se vá?nì siloèar osudu
kde sebral Mozart tu kapku génia Jak Diogenes zalézá? do sudu s nìèím novým nemá? chu? zaèínat Kdy? starý nápady nesou jen ostudu je chyba v lidech a tvá je nevina Blázne snad nemyslí? ?e nìkdo z nás bude novej Amadeus Blázne snad nemyslí? ?e nìkdo z nás je dal?í Amadeus Pøijdou chvíle první závisti nìkdo prej umí a tebe si nev?ímaj Zlá krev pìní - semknutý èelisti namísto chvály k èertu tì posílaj Mo?ná dìlá? v kulturní komisi takovej formát to u? je silná zbraò Právo napsat hanlivý dopisy a nìèí snahu poslat tím do hajan Hrùza jak se tì?í? kdy? jsi takhle podved svoji práci na ten krásnej pocit na opasek pøipnout nìèí skalp Máme asi vìøit ?e mìl Jidá? smysl pro legraci tak se uka?! - kdo jsi? na tvou poèest vystøelí pár salv Kdo z vás je dal?í Salieri Pochybná sláva bejt králem zákazù je to cítit, ?e trochu zahnívá Pøibývá pochyb pøibývá dotazù tím co jsi pøehnal moci ti ubývá Pou?tí? svìtem ze vzteku tisíc fám je nám jasný ?e jim sám nevìøí? Ka?dej úspìch si èlovìk dìlá sám ten ani Mozart nedostal k veèeøi Blázne snad nemyslí?... 09. ?eherezád
Holka s tebou chtìl bych pro?ít
aspoò tisíc a jednu noc Nìco uvnitø ve mnì hoøí brzy zaènu volat o pomoc Cítím vùni tvojí kù?e dej mi úsmìv a? mi napojí Zraò mì jako trny rù?e dám ti sousto do úst hladových Proè se se mnou v?echno toèí já se ptám - kdo mi odpoví Pálí mì lasery tvých oèí tvá pøítomnost jsou mý okovy ?eherezád má? chladný city k tomu zvyky ?elmy dravý ?eherezád jen si pohrát to je to co tì tak baví U? tì znám - ?eherezád V duchu trhám z tebe ?aty moje rty tvoje hledají Dej mi svojí rosy napít u? jsem z tebe a? moc na kraji Ïábel v tvém i v mojem tìle do nás obou zvolna proniká Èas nám kapky noci bere pøestaò váhat! - køièím do ticha Proè se se mnou v?echno toèí... ?eherezád... 10. Gilotina
Jde? ke dnu
u? flanïák zve tì ke zpovìdi z cely smrti se tì?ko utíká Jde? ke dnu ptá? se, proè noc je tak krátká strach ze tmy a nicoty tì proniká Trest smrti exekuce za svítání svatební obøad, co nejde odmítnout Trest smrti ptá? se, proè noc je tak krátká na tohle datum ti schùzku urèil soud Má? rande na dne?ní ráno èeká ta kráska - gilotina Má? rande na dne?ní ráno u? holka èeká Dáma s kosou v elegantním èerným plá?ti asi tì?ko si s tebou zamrouská Dámy s kosou ptá? se, proè noc je tak krátká tahle láska je taky francouzská Má? rande na dne?ní ráno... 11. Zapomen
To vìèný bloudìní, smeti?tìm lásek bloudìní
Z cigaret kouøem promodrává Zas dal?í louèení, krásný i smutný louèení A v srdci u? nic nezùstává Nic u? nezùstává Nic na tom nezmìní?, øíkám Ti, ?e mì nezmìní? Víc, ne? pár dní, to neuznávám To ?e jsi poslední, v týhletý chvíli poslední Ti ?ádný práva nepøiznává Zapomeò Mohlas ?ít celou noc, z mýho já brát si i dávat Zapomeò Mìlas nádhernou moc, probudit v tìle i ïábla Zapomeò øíkám ti zapomeò Zapomeò no tak zapomeò Znám tohle bloudìní, smeti?tìm lásek bloudìní Zas vrásek pár, no ?ádná sláva Nemám rád louèení, krásný i smutný louèení Kdy? v srdci nic mi nezùstává Zapomeò Mohlas ?ít celou noc, z mýho já brát si i dávat Zapomeò Mìlas nádhernou moc, probudit v tìle i ïábla Zapomeò øíkám ti zapomeò Zapomeò no tak zapomeò Zapomeò Zapomeò 12. Harlekýn
Tváø jako køída je bledá
co za du?i skrývá Kostým z kára, pí??alku svou barvy - jen èerná a bílá Kolombína tanèí dál u? zase ji svádí Stokrát ten pøíbìh musel hrát se stejným koncem stále stejný pár Ví Harlekýn, co teï hledá bílý líèidlo smývá Kostým skládá, pak najednou z barev jen èerná v nìm zbývá Noèní mùra, noèní král tak koho teï svádí Sto krásnejch slov a slibù zná ze kterejch nad ránem je jenom cár Na prsa hlavu skloní jako by skrýval splín Pozná, jak srdce zlomí krutej Harlekýn Zas jen tu hlavu skloní má v oèích chladnej stín Øíká, ?e ?ít chce pro ní krutej Harlekýn Víc, ne? stokrát u? tuhle hru hrál Víc, ne? stokrát a pak se jen smál Tváø jako køída je bledá co za du?i skrývá Kostým z kára, pí??alku svou barvy - jen èerná a bílá Která z vás teï tanèit má tak kdo koho svádí Stokrát ten pøíbìh tady hrál se stejným koncem v?dycky jiný pár Na prsa hlavu skloní... 13. Brána Iluzí
Hejna havranù krou?í
kolem cest, který v dálce splynou s ?átkem na èele tou?í? pøidat plyn, znaèku highway minout Pøední kolo tak zvednout bránou iluzí projet nìkam jinam nechat vzpomínky blednout s vìtrem v u?ích tak snadno zapomínat Chopper je sen symbol ?ivotní styl Chopper je sen mo?ná zrovna tvùj cíl V?ichni tíhnem, tíhnem, tíhnem k iluzím ka?dej svou vlastní má V?ichni tíhnem, tíhnem, tíhnem k iluzím tì?ko se soudit dá kdy v?echno je jinak Spojku pomalu pou?tí? cejtí? v motoru stádo koní zlehka tu sílu zkou?í? øekni, co se ti v hlavì honí Celej v kù?i se øítit cestou s pobøe?í pøejet na pobøe?í mezi trucky se vklínit poznat jakej je ?ivot bez otì?í Chopper je sen... V?ichni tíhnem... 14. Zase Spí? V Noci Sama
Na co myslí?, i kdy? nechce?
co je stebou, ?e neusíná? venku nì?ný kapka de?tì dla?bu laskají a ty vzpomíná? na ruce, v který právì mìnìj se tvý to, co stíny kreslí po stìnách není zrovna nevinný tìlo má? horký Zase spí? v noci sama co z toho má?, kdy? mì odmítá? zase spí? v noci sama ty se v sobì vá?nì nevyzná? Není smích to, èím se tøese? hloupej lesk slzy na øasách sladkej hlad, co v sobì nese? ztrácí du?i v mìkkejch peøinách zlej skøítek svìdomí chce zakázat snít pøedstavy, co se vrací v ozvìnách nejsou zrovna nevinný tìlo má? horký Zase spí? v noci sama... V?dy? mù?e? pøijít, proè se leká? ka?dou noc trápí? vlastní já staèí jen chtít, naè je?tì èeká? tìlo má? horký Zase spí? v noci sama... 15. Loutky
Za vra?du dnes fe?áckej kriminál
za názor døív jsi hoøel na hranici To dìjin bìh v?emu dvì strany dal ka?dej má pocit ?e je pøísedící Loutky na nitkách Soudí osud sám Tak jak táhne bloudí? ?achovnicí a? si pì?ák nebo bílej král Konèí? prázdnej èeká? na krabici nìkdo pì?ák jinej bílej král Lovec i zvìø vítìzství nebo mat v?dycky jsi jenom patník na krajnici Konec je v?ech nedá se o nìj hrát a? u? má? hrobku nebo ?ibenici Loutky... Tak jak táhne... 16. Virtua Reality
Dokonalá iluze dotykù tu pohøbila básnì
dokonalá iluze pohybù svìt umìlý vá?nì Zlatej vìk Virtua Reality láká splní ti pøání Zlatej vìk Virtua Reality láká chce dobrozdání Dokonalá iluze ?ivota senzorový tìla dokonalá smyslná ochota co pohltí tì celá Zlatej vìk Virtua Reality láká splní ti pøání Zlatej vìk Virtua Reality láká chce dobrozdání Pít z horkejch rtù bajtový krásky vize snù teï vychutnává? Pít z horkejch rtù bajtový krásky podléhá? u? se jí vzdává? Dokonalý ?ílený splynutí co spaluje a? bolí dokonalý nelidský prolnutí za svoje si zvolil Zlatej vìk Virtua Reality láká splní ti pøání Zlatej vìk Virtua Reality láká chce dobrozdání |