Master's Hammer - Mantras lyrics
Tracks 01. Typograf
02. Domanín 03. A? Já Budu V Hrobe Hníti... 04. Èerti 05. Bodhi 06. Èervené Blato 07. Tympan 08. Vrana 09. Propesko 10. Fantasie 11. Ganesha Mantra 12. Jáma Pekel 13. Epitaf 01. Typograf
Typograf
(autobiografická) kdy? ka?dý den nad rybníkem táhnou tì?ké mlhy na èlovìka pøichází onen divný stav kol prázdných oèních dùlkù fialové kruhy depresi za?ívá chmurný typograf. Øemeslo má èerné a my?lení u? taky urèitì by vra?dil, kdyby dr?el zbraò ?alostnì se kroutí ideálù vraky a k umakartu pøiléhá u? postøíbøená skráò. Nehluboký spánek mrtvièného typu co chvíli mu loket s hrany stolu spad Petr Mejta mokrý hadr hodil u? na pípu a ka?dou ?kvírou do knajpy proudí stra?ný chlad. Obyèejnì nemíval kdovíjaké sny spokojil se bezdìky s drobnou èuòárnou jenom?e jak pozvolna se krátí jeho dny presence tìch dæmonù se stává pakárnou. Zaèal tuze chrápat a stanul opu?tìn v magmatickém vichru fièí stihomam vevnitø jeho lebky temno holých stìn ke své hrùze zjistil, ?e tu není sám. Náv?tìva zde sedí neohlá?ená z jejich kápí odkapává ?edohnìdý sliz. Ze záhrobí umrlcù hrstka pra?ivá prùmìrný vìk kreatur tìch neuhádl bys. Jak z chlupaté deky dùvod leze z nich co se dìje kromì toho, ?e z nich èi?í smrad? ?e vá?ili dlouhou cestu z mìlkých hrobùv svých krutou daò se hotovili dneska vybírat. Za to ?es nás parodoval ve svých esejích upíral nám respektu a hanbu na nás d?til on tì, chlape, namoudu?i brzo pøejde smích takto my ?a vytrestáme: probudí? sa vèil! 02. Domanín
Domanin
(jako vod Baboukù) Pøekrásný jest Domanín, lázeòské to mìsto pod ?ivùtkem místních dìv kyne hebké tìsto. Nejen proto zvìdavost divnì se mnou cloumá proè domorodec ka?dièký vrávoravì bloumá? Posléze má pøedstavivost dosáhla své meze je tøeba se podívati, kam ta banda leze jaký kus to dávají dnes veèer na sále ti?e beru za kliku a u? stojím v lokále. Je zde pìkná partièka, oko se jim leskne kdy? pravidelnì kartièka o umakart pleskne. Karbaníci ne?etøí souseda ni sebe co nadìlá?, kdy? tam venku tak pøí?ernì zebe. Èerný ?lábek pekelný v asfaltové sloji co chvíli tam nìkterý alkoholik stojí figuru svou nahrbí, jak by cvièil jógu v kanále hned za?bluòká jeho deset grogù. Pøekrásný jest Domanín, i v tom noèním èase ètyøi z pìti ?tamgastù jeèí jako prase. Vesele si zpívají s energií divou, ohavnostmi zpestøují stezku svojí køivou. Opisují osmièky v ba?inaté návsi kdy? vylezou, ?abince mají plné kapsy. Buïte rády, paòmámy, ?e ti chlapi smrdí voòaví a støízliví jen od kurev se chodí! 03. A? Já Budu V Hrobe Hníti...
A? Já Budu V Hrobe Hníti...
(k?aft pijáka, na lidové motivy) A? já budu v hrobì hníti, milovaní pøátelé vysaïte mi místo kvítí na hrob mùj keø ze chmele. Místo trávy k obroubení nasejte mi jeèmene na bylinky milované ka?dý a? si vzpomene. A? já budu ze záhrobí kroky va?e sledovat místo køí?e jen pár sklenic dejte mi tam pøidìlat. Také láhve, ?tamprlata a podobné motivy bejvával jsem jak mùj táta - alkoholik poctivý. A? já budu o pùlnoci va?e spratky stra?iti co od rána porád jeèí, nebo brousí po síti otevøte si na mou pamì? aspoò trochu líhu kterej umí ulehèiti hroznou svìta tíhu. A? se budou moje kosti odpudivì rozkládat nechte si od kabròákù moje kousky vykládat. jak jsme si to ?nìrovali vod hospody k hospodì zavdávaje mnoho pøíèin k v?eobecné ostudì. A? se bude hovoøit o díla mého významu to? se budu obraceti ve døevìným py?amu. Od nijakých pochlebníkù nenechte se obelhat já vìøil jen ?piritusu, ideál nic nedìlat. A? se zcela zapomene, co? si pøeju nejvíce zùstane vám jenom ?ízeò, eventuál opice. Pøevtìlím se do masaøky v tom mém milém výèepu a? mì plácnou novinama, no?ièkama zatøepu! 04. Èerti
Èerti
(Jihoèeská lidová) Pìt set tisíc lítých èertù z pekla vy?lo na rozko? ale ?ádný z tìch pobertù nemìl v kapse ani gro?. V?í pomoci jsouce prázdni, jeden skuèel, druhý klel av?ak kudy kam to ?ádný ze v?ech èertù nevìdìl. Starý Satan smál se tomu, a? se za bøich popadal: ?Bodej? do vás tisíc hromù! Kam jste ka?dý rozum dal!" Tu se zvedne ?otek malý: ?hloupí chlapi, pojïte sem jen já jsem ïas dokonalý, já vím kudy z bryndy ven! ?í?eò máte - to vám vìøím, na sucho je tì?ko mlít! Vìøte, ?e kam já zamìøím, mù?em darmo se napít. V panském sklepì, tam se svítí, tam se dáme na kvartýr uká?em, jak známe píti rejnské, èeské, malvazír!" V jedno øvalo pásmo bìsù: ?nad víno nic na svìtì!" a tak pili v sladkém plesu zdraví pekla kní?ete. Kdy? se èerti v?ichni zpili, kohout k ránu zazpíval v?ecky fla?ky prázdny byly, Sataná? k nim zavítal. Za trest v?ecky èerty vzteklý do tìch fla?ek zabednil aby pak mu neutekli, ?punty drátem upevnil. Pìt set tisíc lítých èertù do fla?ek je vbednìno a co kypí z tìchto fla?ek to ?ampaòské má jmeno. My jsme v?ichni také byli na tu slávu pozváni do hlavy si víno lili, cpali se jak gurmáni. kdy? pak slunko s kuropìním nad obzor se vyhouplo nad náma se v ouzkém hrdle trocha korku zabouchlo. 05. Bodhi
Bodhi
(èrta z Biháru) Stylisace v?ehomíra do úvahy abstraktní rozdìlení jednoduché na útvary kompaktní. Obejmouti galaxie melodií klenutou milion let vyjádøiti jenom jednou minutou. Nauèit se pøemis?ovat bez motorky, tramvaje zapla? pánbùh elektriku a ostatní výdaje. Ráno snídat na mìsíci, odpoledne na Marsu s A?tarem pak veèer paøit, pøivést sebe do transu. Meditací vykrajovat lep?í èásti svého já shnilé kousky odhazovat na orbitì Merkura. Naslouchaje mihotání vibrujících svìtù dal?í láhev ?piritusu znenadání je tu. Ne? se klanìt dlouhá léta dekoraci z betonu rad?i vìøím na úèinek tryskového pohonu. Kdy? se líhem v organismu správnì zvý?í tlak tìlo plyny útrobními létá jako pták. 06. Èervené Blato
Èervené Blato
(vernakulární) V jednom pìkném údolíèku stojí kafilerie atmosféra odérem je prostoupená tam ve ?melcu jsou sobì rovni èlovìk, bestie pùvod tìchto surovin je v?eobecnì znám. Na samotì u rybníka ra?elina vidí se rudoèerná matérie sahá do hlubin ka?dá kroèej co tam ?bluòkne, okam?itì topí se vyluèuje do ovzdu?í psychotropní plyn. Pod tím blatem èerveným kdo jednou vodu zøel a k osvì?ení ponoøil tam libovolný úd jak kdyby ho podøezali, hroznì zakøièel pøipadal si vzhledem blí?e do krvavýh zrùd. Na okrese vzduchem lítaj záludné bakterie s dosti velkým procentem rozlo?ených ryb navozují domorodcùm pøedstavy, euforie na venkovské mentalitì nenávratný vryp. Na obecním høbitùvku a? jednou budem tvrdì spát na?e grunty nová síla jistì oplodní do té doby putrefakcí chceme se inspirovat vyvíjeti èinnost ryze maniakální. Нnilobou nic nekonèí, nýbr? zaèíná kdopak by se kadáverù po tìch létech bál? Influence jako monsun spadla do klína budem dìlat radikální prudký blekmetál. 07. Tympan
Tympan
(pivovarnická) Kolem kotle Vlasta chodí, na kotli má bafomet jeho pívo v krku hladí, teèe do nás jako med. Satanisti pøikládají pod tím kotlem osto?est ?émhamfórá? hulákají, hodlají se opíjet. Takový mok nevaøejí ni v Paøí?i, v Mnichovì recepturu nedr?ejí do takové úrovnì. Chrabrý sládek, klávesista, Reinheitsgebot uctívá mlsnì krká tympánista, plnovous má vod píva. ?e je kotel sporadický, na nahrávce ve skluzu pivovarník despotický u?ívá ho v provozu. V?ak se tympán brzo vrátí do pùvodní posice vypijem ho, ho?i zlatí, vrátíme se k muzice. 08. Vrana
Vrana
(hommage a notre cher ami) Pape? plave v klystýru, ?lauch u? míøí na díru nev?edního malíøe, co má klystýr na díøe. ?tìtku kdy? do barvy namoèí, mlaskaje do rytmu poskoèí jediný bleskový mane?uvre a u? je na svìtì Chef d'' ?uvre. On jest ?tìtce gerojem, brutálního kýèe cowboyem udìlal na terapeutku celkem pøíznivej dojem jenom?e ta dáma si to poøád dìlá v blázinci fasovaným elektrickým pøístrojem. Obdivuje Al-kajdu, ale i okultistu Jurajdu taky Boba Zimmermana, i py?ama s runamama. Pìstuje bur?ácký obyèej, nastaví kumpánùm oblièej ale ?osákùm morální políèek, tak jako do kafe rumíèek. On jest ?tìtce gerojem, nápadù plnej vodojem zdivoèelá paleta náhle dostala prùjem músami v?dycky políben, èerty v?emi oblíben. Maslo na cholstì, Naturmort igen. Talentovanej kanibal, lidský je?tì nemìl, ale prej by si dal. Modernistùm nachystal funerál, k èemu? si opatøil arsenál ostrý nù?, chandru, spleen a podél zdi se krade stín a vzápìtí ne? bys øekl ??vec", v troubì se peèe umìlec. On jest ?tìtca gerojem, umetnosti predvojem, kunsthistorický pojem gotovi sa pred bojem. Svätý Martin s koòa hledí, dr?ava je s pokojem poglavnik Ti salutuje predpisanym postojem! Malovat ?umpu celebrit a pøitom se nepoblít hromady stehen, kotlet, kýt, vosolit, zamíchat, usma?it! Kdy? zùstane jenom cynický ?kleb, trýzeò, hnìdka, støíkot støev tu náhle skví se svìtlý zjev, pøed vobrazem tuhne krev. On jest ?tìtce gerojem, s unikátním vývojem lehce pluje pøíbojem pøed vítìzným soubojem a? smrt pohne orlojem, pak zombiové s konvojem vyrazí na velkej mejdan s feldmar?álem Martinem! 09. Propesko
Propesko
(?ebrácká píseò) Jak je ti, po ránu, ty na?e propesko? Co vám mam povídat, ouzko, ouzko. V?dy? stojí? poblí?e Lu?nice Veselí? Zácpu mám poøáde jak ?utr v prdeli! V?dy? jsi tak ztepilé a taky spanilé? Asi tak pøibli?nì, jak kafilerie! Proè má? tak ?karedé veliké zuby? To jsou jen hnilobou prolezlé duby. Ovládá? údajnì pøehr?el kouzel? To jen v tom pádu, kdy? hoøí mì koudel! V jeden den na Maltì, zároveò v Ta?kentu? Pazoury vod vápna a basu regentu! Vyniká? údajnì v nev?edních znalostech? Zdálo se konservì o flaxách, o kostech! A du?ím zbloudilým, co?pak ty ví?? Bohatì postaèí brutální kýè! 10. Fantasie
Fantasie
(ze ?ivota) Já s plným bøichem used k pergamenu a pyskem mastným ?ehnal brk hotov se cítil napsati poému tu ?áhou se ozval pøekrmený krk. Takovou báseò co dá se zhudebniti co slovo - perla, notu za notou èas ubíhá, mnì trhají se niti a stránka bílá furt zeje prázdnotou. Trávení mocné mì zvalo ku setmìní volání stolice, je? nelze odmítnout ve stejné chvíli co pøi?lo uvolnìní ver?ù se spustil mohutný proud. Písnièku blbou jako kanálie hladový tulák pøekrásnì ji? pìl po splavné ?umpì fantasie umìlec o hladu tvoøiti by mìl. 11. Ganesha Mantra
Ganesha Mantra
(goatrance pro Zoju) Óm Gan Ganapatyje Namaha... Obrigadu st. Francis Xavier Obrigadu Vasco da Gama Obrigadu Afonso de Albuquerque Obrigadu Coconut Feni Obrigadu Beef Chilli Obrigadu Francis Fernandes! 12. Jáma Pekel
Vesnice hori, noci jdu sam,
zkratim si cestu pres pole lan, obklopen dymem, na konci sil, ae smysl neznam, jasny mam cil, vidomi ztracim a prece bdim, vede mi Iabel, tam dolu - k svym. Snad jsem jij mrtev, pro tento svit, Satan vsak silu vraci mi zpit, koneeni vidim pekelny chrtan, do jhavych temnot vrele jsem zvan. S tilem jij nehmotnym prichazim blij, za mnou se zavira jelezna mrij. Jama pekel, stokrat prokleta, jama pekel, krvi zalita. Tei sloujim Iablu, smrti a zlem, roznasim zkazu, jsem demonem. V kajdem staveni eern¤ oltar, na kajdem obraze je moje tvar. S hrozivym smichem vracim se sem, priznivci Iabla padaj na zem. Eerna je touha, bleda vsak krev, kdo neni vyholen, sklidi muj hniv. Marni se pachti, modli a sni, demonem stat se ne kajdy smi. Posedli vztekem vesnici bori, marni vse dilaji, marni stoh hori! 13. Epitaf
Jednou se omrzí robota na písmu
co? tak se pøiklonit k luciferianismu? Svìtlono? záøící v?dycky je hotový rozdrtit únavou zduøelé okovy. Vesele toulat se slzavým údolím omámen kvìtinou* i trusem bùvolím. Oharky sytého na místo soudu kumpáni poruèí do Gangy proudu. *?Omamná kvìtina" zde není nìjakou slo?itou metaforou, v tomto kontekstu jedná se o konopí seté. |